Rozhovor Natálie Šindelářová

1.Natálie, po třech kolech vedete s SDH Dolní Cerekev PLPÚ. Jaký je to pocit být zatím na čele tabulky?

Je to skvělý pocit, ale jsme teprve na začátku sezóny. V tomhle sportu se vše může hrozně rychle obrátit.

 

2. V loňském ročníku jste ligu vyhrály. Je pro vás letos větší motivace obhájit, nebo cítíte tlak favoritů?

Moc bychom si s holkami přály se co nejlépe umístit i letos. Tlak občas cítím, ale cítím také velkou podporu od ostatních.

 

3.Na prvním kole v Heřmanči jsi byla nejrychlejší proudařka s časem 17,43 s – co sis v tu chvíli říkala?

Já při útoku nikdy na nic nemyslím, po tom, co se mi rozsvítí terč vždy kouknu na Káju (pravý proud DC) a podle jejího výrazu odhaduji, jestli dobrý nebo ne.

 

4.V čem spočívá tvoje osobní příprava na roli proudařky? Trénuješ cíleně rychlost, výbušnost, reakci?

Ano, běh se snažíme neustále zlepšovat a s předkem si dáváme i samostatné tréninky.

 

5.Co se ti honí hlavou těsně před výběhem na základnu? Máš nějaký rituál nebo věc, která tě zklidní?

Od doby, kdy se jdeme připravovat na základnu, už na nic nemyslím. Letos máme na základně skvělou písničku (Raci v práci), kterou jsme zpívaly s holkami (sestry a sestřenice – druhý proud, rozdělovač a béčka), když jsme byly malé. Potom si už jen plácneme a jdeme na start.

 

6.Jak vnímáš atmosféru letošních závodů? Přijde ti, že úroveň ženské kategorie zase stoupla?

Úroveň ženské kategorie určitě stoupla a mám z toho velkou radost. Týmy se stále posouvají, časy se zlepšují a přibyly i nové týmy. Je to sice velká konkurence, ale pro nás hlavně motivace.

 

7.Dolní Cerekev má dlouhodobě silný ženský tým. V čem je podle tebe klíčová výhoda vašeho kolektivu?

 V tomto složení běháme teprve třetí sezónu a myslím si, že naší velkou výhodou je to, že jsme dobré kamarádky a vzájemně se podporujeme na trati i mimo ní.

 

8.Jak to v týmu funguje mimo závody – jste spíš týmový stroj nebo parta kamarádek?

Jsme určitě parta kamarádek ne žádná mašina. Trávíme spolu hodně času. Minulý rok jsme vyrazily na svatbu naší strojnice Verči, společně jsme oslavily narozeniny Terky (rozdělovač) a dokonce jsme vyrazily i na společnou dovolenou karavanem.

 

9.Jaký byl podle tebe zatím nejtěžší závod letošní sezóny a proč?

Závody v Krasonicích, hlavně kvůli deštivému počasí.

 

10.Jaký moment z loňské vítězné sezóny ti nejvíc utkvěl v paměti?

Celá sezóna byla skvělá a užily jsme si ji od začátku do konce. Výborným zakončením sezóny byl galavečer, který jsme si s ostatními týmy moc užily.

 

11.A nakonec – co bys vzkázala holkám, které teprve uvažují o požárním útoku? Proč to stojí za to?

Možná se to může zdát, jako nudný sport. V podstatě celý den čekat na to až přijde čas, abyste co nejrychleji zaběhli svůj útok. Někomu to smysl nedává, ale pro mě je tohle jedinečný a komplexní sport. Musíte mít obrovskou důvěru k celému týmu ale i sami k sobě. A ten pocit na konci stojí za tu dřinu.